Iné činnosti mravcov

Regurgitace
Regurgitace je jeden z nejdůležitějších sociálních návyků mravenců. V zadečku mají vole neboli kolektivní žaludek. Veškerá tekutá potrava, kterou mravenec pozře putuje právě do těchto míst. Je zde skladována a do žaludku se čerpá jen to, co mravenec potřebuje k přežití. Teď k samotnému ději nazývanému regurgitace. Když se potkají dvě dělnice. Jedna je hladová s prázdným voletem a ta druhá je těsně po nalezení a pozření potravy a tedy s voletem plným. Hladová dělnic (akceptor) se přiblíží k té nasycené (donor) na vzdálenost, kdy se skoro dotýkají kusadly. Pak to začne. Akceptor začne donora oťukávat tykadly na hlavě a v jejím okolí. Toto bubnování vyvolá reflexivní vydávení obsahu volete. Sladká kapička, která se po chvíli objeví mezi mandibulami donora je okamžitě vysáta donorem, který se jí nasytí. Regurgitací jsou mravenci schopni předávat si potravu jako štafetu od zdroje až do hnízda. Díky tomuto ději je schopné společenstvo přežít, protože zde neexistuje sobeckost, ale jen sebeobětování pro společnost.

Kolektivni inteligence
Jeden samotný mravenec se pohybuje chaoticky. Ani u malé skupiny mravenců nelze pozorovat organizované chování. Feromonové stopy, kterými se mravenci mezi sebou dorozumívají, rychle mizí, mravenci se spolu setkávají příliš zřídka, části skupiny nejsou navzájem propojeny. Několik desítek mravenců, v závislosti na druhu a na prostředí, však najednou jako celek začne vykazovat organizované chování, které nelze odvodit z chování izolovaných jedinců. Uvnitř skupiny se vytvoří zpětné vazby, jedna část skupiny dokáže reagovat na chování jiné části. Mravenci začnou stavět mraveniště. Celek dostává smysl.

Čištění
Tento proces je pro mravence mnohem důležitější než by se mohlo zdát. Mravenci dýchají vzdušnicemi. Tyto velice uzoučké trubice vedou vzduch přímo k orgánům. Je jasné, že kdyby se tento otvor ucpal, udusili by se. Navíc potřebují mít dokonale čistá tykadla, aby mohla citlivě detekovat přítomné chemikálie (aby mohli cítit). Při čištění mravenec využívá specializovaného orgánu umístěného na holeni nazývaném ostruha. Je sice speciálně navržená k čištění tykadel, ale mravenec si s nimi čistí i zbytek těla. Jak jen mu to jeho pohyblivost dovolí. Mravenec ho provádí při každé příležitosti přičemž na jedno čištění těla připadají asi tři čištění tykadel. V prašném prostředí je samozřejmě frekvence čištění vyšší. Po dokončení každého čištění mravenec projede ostruhou po kusadle čímž vyčistí samotný čisticí orgán. Nečistoty, které ostruha nasbírala po celé těle je tak možno bez problému „vyplivnout“.

Comments are closed.

www.polistes.sk --- www.mravce.info --- www.chrobaky.sk