Rozmnožovanie

Jakožto u všech gonochoristů je ke zdárnému zplození další generace zapotřebí spermie (samčí buňka) a vajíčko (samičí buňka) pocházející od dvou jedinců téhož druhu, které po splynutí vytvoří zygotu (oplodněné vajíčko s kombinovanou DNA od samce i samice).
      Pohlavní generace, jak nazýváme samce samičky se rodí z larev se speciální výživou. Při růstu je larvám podávána jen vybraná a vysoce energeticky bohatá potrava. Díky tomuto a regulaci vývoje larvy pomocí královnou vylučovanými feromony, se z řadové larvy namísto dělnice vylíhne samec či samice. Pohlavní generace nedokáže fungovat, jako normální dělnice a je tak zcela závislá na pomoci v obstarávání potravy na nižší kastě. Hierarchicky vzato je totiž pohlavní generace těsně pod královnou v žebříčku důležitosti v kolonii. Taky se s nimi tak zachází. Jsou neustále čištěni a krmeni pracovitými dělnicemi.
      Jednoho dne se však stane něco zvláštního. Najednou je v jindy relativně klidném hnízdě rozruch. Všechny samičky i samci se chystají na svou životně nejdůležitější pouť. Dobře živení a doteď opečovávaní příslušníci pohlavní generace vylézají napovrch a snaží se dostat na vyšší bod, stéblo či kopeček hlíny. To z toho důvodu, že se pokouší poprvé a také naposled vzlétnout. Od této chvíle o tom hovoříme jako o svatebním letu. Zvláštní na tom celém je, že se to děje ve všech koloniích daného druhu na jisté lokalitě. Spouštěcí mechanizmus je nespíše správné poměry teploty, vlhkosti či slunečnosti. V tomto nemají vědci zatím jasno. Vraťme se tedy k samotnému páření. Všichni vzlítnuvší jedinci se ve vzduchu rychle shlukují do tmavého oblaku tvořeného množstvím mravenčích těl. Tato mračna jednotlivých kolonií se rychle mísí mezi sebou a začíná páření. Každý sameček se snaží stůj co stůj oplodnit, co možná nejvíce samiček, které se tak často ocitají uprostřed až deseti dychtivých samců. Díky druhově specifickému tvaru rozmnožovacího ústrojí dochází k páření mezi rozdílnými druhy jen zřídka. Nejčastěji však mezi druhy příbuznými (např. mezi druhy Camponotus ligniperda a C. herculeanus). Díky množství samců, kteří se se samičkou spářili, je schopná naplnit semenný váček spermiemi, které pak bude do konce života využívat k oplodňování svých vajíček. Samci, jen co vykonají to, kvůli čemu byli stvořeni a sice oplodní samičky po tisících hynou. Ti, kteří přežijí (což se občas stává) brzy umírají hladem či podchlazením, protože sami se o sebe postarat nedovedou a do hnízda je zpět nevezmou. Chovají se k nim dokonce nepřátelsky. Osud samičky je však zcela jiný.

Neodvislý způsob
U nás asi nejčastější způsob. Oplodněná samička si začne hledat vhodné místo na založení první tzv. mateřské komůrky. Těsně před tím ji však odpadnou křídla, nebo si je sama odlomí. Stává se také, že je pozře, protože v následujícím měsíci bude potřebovat hodně energie. Jakmile nalezne příhodné místo, začne hloubit důlek, do kterého se zazdí. Takto odloučená od okolního světa snese první sérii vajíček. Stará se o ně s veškerou možnou péčí. Tím, že nepřijímá potravu se za čas dostane na pokraj záhuby hladem. Již dávno strávila mohutné svalstvo zbylé po křídlech a potravu z volete od dělnic v mateřské kolonii. Teď již nemá jinou volbu, než pozřít jedno ze svých tak úpěnlivě střežených vajíček nebo již larev. Je to kruté, avšak není jiná volba. Moc dobrou budoucnost by jim totiž jako mrtvá nevytvořila. I s tím si příroda poradila. Na každé snězené vajíčko totiž připadají dvě nové snesené. Po dvou až čtyřech týdnech se prokouše z kokonu první dělnice (alfa dělnice). Je sice slabá a menší než normální dělnice daného druhu, ale ihned vyráží za potravou. V této chvíli je momentálně tolik zesláblá matka zbavena povinností s obstaráváním potravy, budováním hnízda a staráním se o potomstvo. Tyto všechny a mnoho dalších funkcí přebírají její dcery. Od této chvíle začíná exponencionálně růst počet osazenstva hnízda (čím více dělnic, tím více potravy pro larvy a tím větší možnost snesení vajíček samičkou.

Závislé zakládání kolonie
Dalším možnou situací nastalou po svatebním letu je v našich podmínkách to, že se samička navrátí do mateřského hnízda, kde ji dělnice i samička přijmou. Mladá samička je sice hierarchicky níže, než královna matka, ale má tu výsadu snášet vajíčka. V hnízdě zůstává buď do smrti matky kdy přebírá její funkci nebo do smrti svojí. Není však neobvyklé, že se jednoho dne vypraví na předem vybrané místo se skupinou dělnic založit novou (dceřinou) kolonii. Několik dní předem zde byli započaty práce na nové kolonii, jako je hloubení komůrek a podrobný průzkum terénu. Teď je vše připraveno pro příchod královny, která se usazuje v dočasné královské komůrce. Mezi dceřiným a mateřským hnízdem funguje poměrně dlouhý čas jakási spojovací cesta, jíž proudí potrava a pracovní síly směrem do nové kolonie. Časem tato cesta slábne a řídne, až zcela zmizí a nové hnízdo se tak osamostatní. Nadále zůstávají kolonie přátelsky spojeny, takže na sebe neútočí a ani teritoriálně nesoupeří.

Násilný způsob
Další, již méně častá možnost založení kolonie je možná jen u některých specializovaných druhů. Spočívá v převzetí moci nad již existujícím hnízdě. Samička některých druhů otrokářů se vloudí do mraveniště, zabije královnu a postaví se na její místo. Klade svá vlastní vajíčka a vylíhlí jedinci postupně množstevně vytlačují původní osadníky (přirozeně vymírají, protože již neexistuje přirozená náhrada padlých jedinců z původního druhu). Pozornému čtenáři se naskytne jistá nesrovnalost. Jak se může do tak vysoce organisovaného systému, jakým mraveniště je, dostat nezvaný host, aniž by byl zaznamenán a zpacifikován?! Mravenčí identifikace příslušnosti k druhu či kolonii spočívá v chemické značce každého jedince. A právě tady je unikátní příležitost k narušení systému. Jako toho využívají někteří parazité, využívají toho i tyto královny. Některé disponují feromonem, který působí univerzálně ke zmatení všech druhů, ale některé to dělají jinak. Odchytnou příslušníka cílové kolonie. Poté je vidět, jak si jím pečlivě potřou celý povrch těla. Získají tak jeho pach a tak se stávají neviditelné pro obranné mechanismy hnízda.

Comments are closed.

www.polistes.sk --- www.mravce.info --- www.chrobaky.sk